Pastevectví se zpravidla dostávalo do oblastí opuštěných ocelárnami nebo vyklizených pro jejich potřeby, následuje trvalé osídlení, související s obděláváním půdy. Zpočátku byly využívány odlesněné oblasti, ale jak přibývalo obyvatel, byly vyklizeny nové pozemky nad obcí, nahoru údolím. Vznikl tak nejrozšířenější typ sudetské vesnice – řetěz (lesní léna), charakteristické pro horské oblasti obecně. Skládá se z jednotlivých farem táhnoucích se podél řetězce (odtud název) podél potoka a silnice. O několik let později se takové vesnice mohly dostat do horských průsmyků v hřebenech, kde se scházely další vesnice z opačné strany. Vzniklo mnoho kilometrů sídelních linií, složený z propojených vesnic, ale je charakteristická pro pozdější fáze vývoje osídlení.
W XV w. byly ještě zakládány vesnice, která kvůli nedostatku místa v Jelenohorské kotlině začala vstupovat do podhůří Krkonoš. V 1406 r. Bylo zmíněno Broniów, nicméně v 1412 r. byla poškozena bleskovou povodní, a někteří jeho obyvatelé později založili Płóczki, uvedena jako vesnice již v 1418 r. Jejich vznik souvisel s těžebním střediskem–hutního závodu v Kowarech.
Období reformace přineslo na úpatí Krkonoš obrovské změny. Většina obyvatel konvertovala k protestantismu, kterou hrabata von Schaffgotsch stejně upřednostňovali, sami jsou evangelíci. Slezsko však tehdy patřilo do habsburské monarchie, v této oblasti probíhala reformace prakticky bez překážek, na tuto úroveň, že je sužoval nedostatek náboženského pronásledování, Začali sem přicházet a usazovat se náboženští emigranti z České republiky.
Již v 1559 r. první skupina takových exulantů se usadila v oblasti dnešní Karpacze, dát mu začátek, a w 1578 r. jistá Maria Pluch, pochází také z České republiky, založil Marysin v oblasti Szklarska Poręba, nad Szklarkou, vzniklý již dříve v souvislosti s umístěním jedné z „potulných“ skláren.
Nebylo to pro nic za nic. Anabaptisté byli ve Slezsku velmi aktivní, waldensi, beginki, zde zůstala silná skupina příznivců Kaspara Schwenckfelda. Nechyběli ani známí a zapálení místní kazatelé, jako Peter Riedemann, kolega Leniogorzan.
hory, zvláště vysoká, vždy měly moc přitahovat mysli osvícených, hledající, ale také upřednostňovali mystiku, rozjímání a úkryt v případě nebezpečí. Možná v Krkonoších a jejich okolí hraje roli specifický genius loci, protože se zde na dlouhou dobu usadili různí náboženští reformátoři, sekce, tvůrci nových denominací. Byli aktivní během reformace, a zvláště v době třicetileté války. Tehdy se proslavil „prorok“ z Witoszy nad Staniszów Hans Rischmann. Jeho proroctví byla svatá věřila, dokonce dokázal přesvědčit své následovníky, že umí létat. V 18. století vznikla v nedalekém Leszczynci a Ogorzelci místní protestantská sekta., která dokonce postavila svůj vlastní kostel. V 1837 r. Do Mysłakowic přišla skupina náboženských přistěhovalců z Tyrolska. I dnes je tato oblast zajímavá pro různá náboženství a denominace. V Karpaczi se dochovala farnost evangelicko-augsburské církve, v Dąbrowici jsme svědky vzniku nového mariánského svatostánku, jedno z hlavních center Společnosti pro vědomí Krišny působí v nedalekém Czarnowě, a v Głębocku je centrum jogínské sekty Ahanda Marga.