Krkonoše (čeština. Krkonośe) patřící k Západním Sudetám, jsou nejvyšší částí celých Sudet, a také Český masiv. Po staletí tvoří hranici mezi Slezskem a Českou republikou (Hlavní po druhé světové válce (slezský) Po hřebeni byla vyznačena polsko-česká hranice). Z celkové oblasti Krkonoš, ve výši 650 km2, v hranicích Polska je jich méně 1/3, tj. 185 km2. Šířka pásma je maximální 20 km, a délka 36 km. Hlavní hřeben je rozdělen Karkonoským průsmykem (1198 m n.p.m) do vyšší východní části, s vrcholem Śnieżka (1602 m n.p.m), nejvyšší vrchol Krkonoš) a Smogornia (1489 m n.p.m), a dolní západní část s Wielki Szyszak (1509 m n.p.m) a Szrenica (1362 m n.p.m).

Na západě dosahují Krkonoše do Szklarského průsmyku (886 m n.p.m) a hranice s Jizerskými horami. Na východě je jejich rozsah vyznačen průsmyky: Kowarská (727 m n.p.m), následovaný Rudawy Janowickie, a Lubawska (516 m n.p.m), za kterými začínají Havraní hory. Ze severu přecházejí do Karkonoského předhůří (odděleno snížením Śródgórski Padół) a sousedí se zřetelným morfologickým okrajem na linii tektonického zlomu (Piechowice-Sobieszów-Sosnówka Dolna-Kowary) s Jelenohorským údolím, na jihu je však hranice méně jasná a je obvykle vedena mezi kopci Krkonoš (Jilemnice-Vrchlabi-Mlade Buky).

Jména Krkonoš, Krkonoše pocházejí z pramenů ze 16. století, ale jejich etymologie není definitivně objasněna. Jeden z konceptů je spojuje s polskými tavernami, český krć – označující kmen stromu; něco obrovského. Souviselo by to s názvy těchto hor: Latinské Montes Gigantei a německé Riesengebirge, což v obou případech znamená Krkonoše. Další pojem odvozuje název hor od osobního jména Karkonos (mít nos jako trup, synonymum polského Krzywonos) a definuje oblast patřící muži s touto přezdívkou.