Dispozice výrobních podlaží je následující: ve spodním boxu (400-1000 m n.p.m) přírodní smíšený les s bukem, smrk, jedle, platan a borovice byly nahrazeny smrkovými monokulturami. V horním stojanu (dělat 1250 m n.p.m) jsou zde kompaktní smrkové lesy s příměsí klenu a jeřábu. V jejich podrostu roste borůvka, vřes a tráva- a bylinné rostliny. Nad lesy je patro borovice horské (dělat 1500 m n.p.m), ve kterém jsou příměsi jeřabina, Karpatská bříza a slezská vrba. Na sudých místech se tvořily vyvýšené rašeliniště. Na horním podlaží – vysokohorský – dominuje skalní vegetace: mechy, porosty, tráva. Mezi rostoucími druhy jsou endemity a glaciální relikty.

Fauna Krkonoš není bohatá. Jeleni jsou zde největšími savci, srnci a mufloni. Z ptáků jsou nejpočetnější ti vázaní na les, mezi nimi lískové ořechy, kramáři, kroužkovci a štětci.

Od středověku do Krkonoš pronikali hledači nerostných surovin, drwali, pastýři a lidoví bylinkáři (volali laboratorní technici). Přírodní prostředí hor také výrazně utrpělo intenzivním turistickým ruchem. Byly tam Krkonoše (a pravděpodobně stále jsou) nejnavštěvovanější pohoří Sudet, počínaje 19. stoletím. Zvířata ustoupila turistům; byli vyhubeni vlci a rysi, divoké kočky a medvědi.

Bezduchost některých turistů není doménou dnešní doby. W XIX w. Velké oblibě se těšila řasa skalní fialová (nalévat. TrentepholiaJolittus/L/Wallr.), které při působení tepla vydávaly vůni podobnou vůni fialek. Chcete-li získat požadovanou vůni, turisté prchali před lavinami „fialových kamenů“.” ze svahů Sněžky, a řasy byly prodávány jako suvenýry v krabicích z horských borovic.

Vytvořeno v 1880 r. Krkonošská společnost (RGV) začaly snahy o ochranu přírody. Postupem času byl jmenován pověřenec ochrany přírody a Horská stráž (horská záchranná služba), bylo zřízeno několik přírodních rezervací (Jako první byly chráněny Sněžné Kotly).

Po druhé světové válce se polští vědci snažili o komplexní ochranu výjimečných přírodních hodnot, krajina a kultura Krkonoš. V 1959 r. vznikl Krkonošský národní park, který spolu se svým protějškem na české straně, vytvořeno v 1963 r. (Krkonośsky Narodni Park) byla organizací UNESCO Člověk a biosféra prohlášena za přeshraniční biosférickou rezervaci”(M&B). V 2005 r. KPN se stal součástí území NATURA 2000, a krkonošská rašeliniště byla zařazena do skupiny RAMSAR – zvláště cenné vodní a rašelinné oblasti.

Celé Krkonoše (a hlavně Hlavní hřeben) poplatek za síť turistických tras, také transevropské. Po vstupu Polska a České republiky, členy EU, problémy s překračováním hranic zmizely v schengenské skupině, ale mějte na paměti, že v oblastech národních parků podléhá pohyb parkovým předpisům, které je třeba přísně dodržovat.

Největší města a výhodná výchozí místa v Krkonoších jsou: Szklarska Poręba a Karpacz na polské straně a Harrachov a Špindlerův Mlýn v České republice.