Krkonošský národní park, vytvořeno v 1959 r, pokrývá plochu cca 56 km2, z toho 38 km2 až lasy, a pokrývá nejvyšší a přírodně a krajinně nejzajímavější části Hlavního hřebene Krkonoš a dvě enklávy v Dolních oblastech: Vodopád Szklarki a Chojnik. Rozkládá se podél státní hranice (na druhé straně je Krkonošský národní park) z Mumlawského Wierchu (1219 m n.p.m) na západě do průsmyku Okraj (1046 m n.p.m) na východě. Park byl založen za účelem ochrany a zachování jedinečných horských ekosystémů, zpřístupnění chráněného území pro vědecké účely a turistický ruch.
Krkonošský národní park chrání jak neživou přírodu: skalní útvary, kotle a postglaciální jezera a pastviny, stejně jako živá příroda: vrstvená vegetace, včetně horských lesů (m.in.: habr, podhorské dubové lesy, čerstvý jehličnatý les, mokřady), horská borovice, trávy a byliny a rašeliniště. Ve flóře Krkonošského národního parku se vyskytuje řada chráněných druhů, reliktní a endemický, a mezi nimi: Laponská vrba, sudetský gnidosz, lomikámen sněžný, lomikámen čedičový.
Ve spodních partiích ledovcových kotlů ve východní části Krkonoš (Kotel Mały Staw a Kotel Łomniczki) Na výšku 1070-1300 m n.p.m. je zde unikátní skupina skalní třešně a jeřábu horského. Tyto keře pokrývají vlhká místa na skalní suti, podél vodních toků. Tento typ ekosystému je v jiných polských horách neznámý. Tyto houštiny jsou velmi podobné těm ze severní listnaté tajgy. Rostou zde mezi doprovodnými rostlinami: Karpatská bříza, Slezská vrba a skalní rybíz.
Fauna parku je chudší, i když jsou zde i zajímavé endemické a reliktní druhy (hlavně korýši a členovci). Zvířata se přizpůsobila náročným klimatickým podmínkám a specifičnosti horského prostředí. Měla velký vliv na faunu (a stále dělá) lidské aktivity: přeměna vegetace, dříve lov, zvýšená turistika a horské sporty vedly k vyhynutí nebo úbytku mnoha zvířat. Dnes je zde cca. 150 druhy obratlovců (počítaje v to 100 druhů ptáků a cca. 40 druhů savců). Velcí draví savci byli vyhubeni, což přispělo ke zvýšení populace býložravých savců (Jelen, saren, muflony). Kanci se živí v horských lesích, můžete potkat i lišky, kuny borové a lasičky. Tetřev hlušec je typickým ptačím druhem pro horský les, tetřívek žije nad horním okrajem lesa – oba jsou ohroženi. Stále vzácnější pstruh obecný žije v potocích a vodách rybníků Mały a Wielki Staw.
Na území KPN se nachází několik historických budov: Svatý.. Wawrzyniec na Śnieżce a kryty – Lovecká chata, Samotnia a Strzecha Akademicka.
Správa Krkonošského národního parku
58-570 Jelenia Góra ul. Chałubiński 23
tel. 75 755 33 48, 75 755 37 26
e-mailem: seki-etariat@kpnmab.pl
www.kpnmab.pl