Odkud se tedy znalosti o horách vzaly?, o jejich vnitřnosti? Samozřejmě, především z těchto, kdo se do nich pustil. Bylo jich však málo, a těch je ještě méně, kteří se o hory vůbec zajímali. Horám se tehdy spíše vyhýbaly. Byli však vidět, obrovský, ovládal terén. Pak se není čemu divit, že se v mnoha náboženstvích a přesvědčeních staly sídlem božstev, tajné síly, často personifikované přírodní síly. Dalo jim to záhadu, bylo to strašidelné, dokonce hrůza, to zastrašilo potenciální odvážlivce. Postupem času vznikla v Krkonoších řada příběhů, legendy a pověsti o tajemnu, nebezpečný, někdy hrubé, ale většinou zlomyslný pán těchto oblastí, nesoucí různá jména na obou stranách hranice, v závislosti na jazyku a kultuře obyvatel. Byl to Duch hor, Krkonoś, Praskání (Krkonoše), Rywecal, Pan Jan (Lord Johannes), Riibezahl, konečně ten nešikovně polonizovaný Rybecal, Tuřín, Pokladník a Liczyrze-na shledanou. Pozdější příběhy a legendy, které se k němu vztahovaly, se přenesly i do jiných oblastí Sudet, třeba ve Stolových horách, Adrśpach, a dokonce i Rudawy Janowickie.

Nicméně vrchol, kromě té hrůzy, vzbudily zájem i o svou pouhou přítomnost v krajině (slavný výrok Edmunda Hillaryho: „Vylezl jsem na Everest, protože to je"). Lesy, které na nich rostou, bohaté na dřevo a zvěř, dříve či později vzbudily zájem. Byly učiněny pokusy je využít. Taky se to ukázalo, že v horách jsou další „poklady“. – i ty doslovné. Kolem většiny hor se rozvinulo osídlení, města vyrůstala, byly zakládány vesnice, síť silnic, která je spojovala, se zhustila. hory, i vysoké a hraniční, nemohli jen tak držet lidi oddělené, museli je také propojit.

To vše nepochybně ovlivnilo na konci středověku již tak čilé pronikání Sudet, včetně Krkonoš.

Nemalý podíl na tom mělo bezesporu místní obyvatelstvo: lovci, dřevorubci a zaprášené (dřevorubci, kteří pálí dřevěné uhlí), ale nejznámější se časem ukázala činnost hledačů zlata a pokladů.

Není známo, kdy se v Krkonoších začalo shánět zlato a drahé kameny. Někteří badatelé, například Heinrich Quiring, dokonce to aplikovali na starověké časy a, sledující etymologii jména Krkonoše a slabé stopy těchto prací, navrhovali spojení se starověkými Kréťany, později Keltové. To jsou však hypotézy, které vzbuzují značné pochybnosti. Přítomnost zlata v krkonošských tocích je však nevzrušuje (hodnocení jeho množství a prevalence se však liší). To potvrzují moderní nálezy a objevy, stejně jako četné stopy, které někdejší průzkumníci zanechali v terénu a v archivech. Se zlatem a jeho praním jsou spojeny názvy mnoha potoků a míst. Jen oplachování, protože v Krkonoších se zlato nachází pouze v sedimentárních ložiskách (sekundární lůžka drobků): v říčních píscích a štěrcích.

V současnosti je obtížné definovat rozsah a velikost tehdejší těžby zlata, ale podle odborníků mohla být ve středověku těžba stejně vysoká jako v Krkonoších 3 tun rudy, s těžbou na jižní straně (v České republice) bylo mnohem vyšší.

Rýžování zlata, minimálně od 12. století, zprvu byl pravděpodobně spojován pouze s nově příchozími z Valonska, odtud nazývané Valoni nebo Valoni. Ne vždy sem museli přijíždět přímo z Valonska, přicházeli pravděpodobně častěji z valonských kolonií a osad, np. z Wroclawi. Později se tento název používal k označení všech hledačů zlata, bez ohledu na jejich původ. Proto se tak také říkalo rodilým Slezanům. Spolu s pronikáním do Krkonoš a uznáním jejich zdrojů, konkurence rostla – stále více lidí chtělo rychle získat jmění. Každopádně si to oblíbily i historky, které kolovaly mezi místním obyvatelstvem, a to i v odlehlých částech Evropy, o nezměrném bohatství těchto hor a příkladech okamžitého obohacení šťastných objevitelů. Běžně se uvádí příběh bankéřova domu v Benátkách, která měla vyrůst na pohádkovém bohatství získaném majitelem v Krkonoších.

Majitel to měl vyjádřit umístěním nápisu na přední část sedačky: Hory Korkonosch z nás udělaly mistry. Jako by při tomto hledání byla objevena ložiska železné rudy u Kowar, což umožnilo tomuto městu vyrůst ve dvou stech, tři sta let pro jedno z největších center železářského a ocelářského průmyslu.